Peněz, jak známo, nemá stát nikdy dost. Je to s podivem, když si uvědomíme, že například na ukradených a dosud de facto nevrácených pozemcích by mohl vydělat majland. Jenže – nevydělá, naopak, ještě prodělává. Na daních a ne málo. A nový pan ministr v tom chce úspěšně pokračovat. Jde totiž o to, že papírově se pozemky majitelům vrátily, ale ve skutečnosti jich téměř 80 procent zůstává rozdrobených v obrovských mnohodesítek a někdy i stovek stepy připomínajících lánech. Cesta k nim nevede, kdysi v socialismu provedené meliorace jsou zanešené, nefunkční, půda je buď vyprahlá nebo zničená erozí, kdysi úrodné lány pozbývají na ceně – a majitelé, odpovědní ze ně svým potomkům – se k nim nemohou dostat. Většinou ani nevědí, kde jejich majetek leží.
Od začátku devadesátých let, kdy začal platit zákon o půdě, se také uzákonila komplexní úprava půdy. Předpokládalo se, že postupně, nejpozději do dvaceti let, se jednotlivé katastry zaměří, vyčlení po dohodě s majiteli jejich pozemky, vyměří se k nim polní cesty, pankejty, obnoví studánky a aleje. Dnes, kdy mělo být vše hotovo, máme takto zpracováno bratru dvacet procent pozemků a mnohde se i to zpracované a vyměřené znovu rozorává jak meze v 50. letech. Vlády sociálních demokratů pod vedením soudruhů Palase, Zgarby a Fencla odmítly na něco podobného vyčlenit jakýkoliv peníz a ministr Mládek, zděšený, že stát dluží státu ( MZe katastrálním úřadům ) třičtvrtě miliardy z dřívějška, je honem zaplatil. Ministr Gandalovič se snažil, trochu se s úpravami hnulo, pomohly nám eurofondy, které z velké části vše hradí, ale nakonec se dal i Gandalovič zlákat a z fondu komplexních úprav přeřadil 750 miliónů na podporu místních akčních skupin s odůvodněním, že podporou MAS se zefektivní i provádění pozemkových úprav. V čem má tak trochu pravdu, protože jde, zjednodušeně řečeno, o zvelebení obcí a jejich nejbližších okolí. Nicméně i za tento počin si vyslpoužil ostrou kritiku vlastníků. Jenže – kam se hrabe na svého nástupce, který přirovnal vracení majetku vlastníkům ke zbytné koupi auta, bez kterého se obejdeme, když nám padá střecha na hlavu. Takže – peníze určené na komplexní úpravu půdy poputují opět někam úpně jinam. Nepomohlo ani upozornění předsedkyně stále komise pro rozvoj venkova Senátu ČR Ludmily Mu"llerové, že pozemkové úpravy jsou předpokladem pro územní plánování obcí, ani přímluva předsedy Svazu měst a obcí, který v nich vidí zvýšení ekonomické stability venkova. Pan ministr Šebesta, nominovým, jak jinak, ČSSD, považuje vrácení půdy vlastníkům, za mrhání finančními prostředky.
A tak zpráva o tom, že úředníci ministerstva dopravy chtějí obejít zákon o vyvlastňování a umožnit Úřadu pro civilní letectví uvalit věcné břemeno na pozemky vlastníků, na nichž je letiště a tím znemožnit vlastníkovi nakládat se svým pozemkem s péčí dobrého hospodáře, už ani nepřekvapí. A protože by šlo převážně o letiště s travnatou plochou, nemohl by vlastník využít ani tzv. ochrany stavby na cizím pozemku. Tedy – ochrany toho pozemku, ne stavby.
Stejně jako už zastaralý ( uzákoněný od roku 2002 ) fakt, že honební pozemky mohou být jejich majitelům kdykoliv zcizeny a to bez vědomí vlastníka. Uznal to i Ústavní soud ve svém nálezu v prosinci 2006 s podotknutím, že se tak děje v rámci ochrany zvěře coby přírodního bohatství.
Opravdu, velký oheň je rozdělán nad pozemky miliónů vlastníků zemědělské a lesní půdy v ČR !